|
|
A Case study of Physiotherapy on a Patient after Liver Transplantation
Hettiaratchi, Lukas ; Kučerová, Ilona (vedoucí práce) ; Sárazová, Daniela (oponent)
Účelem této práce je přezkoumat do hloubky teorii týkající se transplantací jater spolu s rehabilitačním procesem, který s tím souvisí. Navíc vytváří adekvátní kazuistiku pacienta po Tato bakalářská práce je rozdělena na dvě části, část teoretickou a část speciální. První část tvoří informace shromážděné prostřednictvím odborné literatury, zahrnuje anatomii, i a patofyziologii jater. Dále se ponoří do specifik transplantací jater a doporučené fyzioterapie. Druhá část představuje kompletní kazuistiku časné pooperační fyzioterapie u pacienta po transplantaci jater. Kazuistika byla provedena během měsíce klinické - Pacientka po celou dobu fyzioterapeutické péče výrazně pokročila. Její celkový fyzický stav se zlepšil, což vedlo ke schopnosti samostatné vertikalizace a chůze. Klíčová Slova: Játra, transplantace, alkoholové onemocnění jater, portální hypertenze, ascites, fyzioterapie
|
|
|
Ovlivnění hladiny nejpoužívanějších nádorových markerů a jejich intepretace (ovlivnění systémovými a zánětlivými onemocněními)
Čásová, Miroslava ; Topolčan, Ondřej (vedoucí práce) ; Ludvíková, Marie (oponent) ; Šafarčík, Kristian (oponent)
Úvod: Vyšetření nádorových markerů je bráno mnohdy nejenom laickou veřejností jako základ úspěšné diagnostiky a následného sledování nemocných se zhoubnými nádory. Je jejich význam skutečně tak veliký nebo jen sugestivní název těchto analytů či touha po jednoduché kvantitativně vyjádřené veličině, kdy něco změřím a je-li to vyšší než minule, je vše špatně? Cíl práce: Tato práce se pokusí odpovědět na otázku, jaké faktory mohou ovlivnit sérovou hladinu proteinových a mucinových markerů a tím vést k nesprávné interpretaci výsledků. Metody: Nádorové markery byly stanovovány izotopovými a neizotopovými laboratorními metodami podle standardních operačních protokolů imunoanalytické laboratoře. Všechny metody byly kontrolovány interní kontrolou kvality a čtyřikrát do roka pomocí externího hodnocení kvality. Celkově byly vyšetřeny nádorové markery u 3180 probandů a provedeno 16 236 analýz nádorových markerů v období mezi rokem 2008-2014. Výsledky: U premenopausálních žen, během menstruačního cyklu v období ovulačního peaku, dochází k mírnému vzestupu AFP, CA 125 a HE 4. Ostatní sledované markery se měnily minimálně nebo vůbec. Těhotné ženy v I. a II. trimestru mění hladiny AFP, a také CA 125 a v ojedinělých případech se zvyšovalo HE4. Ostatní nádorové markery se neměnily. U postmenopausálních žen jsme...
|
|
|
Skrytá malnutrice u pacientek v pokročilých stádiích ovariálního karcinomu
Ožanová, Michaela ; Tuček, Štěpán (vedoucí práce) ; Kostková, Lenka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem skryté malnutrice u pacientek v pokročilém stádiu ovariálního karcinomu. Nádorová onemocnění jsou velmi často provázená podvýživou (malnutricí). V případě ovariálního karcinomu malnutrice může být skrytá, především ascitem, který tělesnou hmotnost může zkreslovat. Ve zkoumaném souboru mělo ascites 32 % pacientek. Základním vyšetřením nutričního stavu v nemocnici může být nutriční screening, prováděný u každého hospitalizovaného pacienta, sloužící k odhalení rizika malnutrice. K detekci malnutrice slouží i další metody jako jsou antropometrická měření, laboratorní hodnoty, bioimpedanční analýza nebo méně využívané zobrazovací metody. Cílem této práce je zhodnotit, zda jsou nutriční screening a pravidelná kontrola tělesné hmotnosti u pacientek s pokročilým ovariálním karcinomem dostatečné k diagnostice malnutrice. Výsledky ukázaly, že zařazení antropometrických měření mezi rutinní vyšetření může být přínosem pro odhalení většího množství malnutričních pacientů. Také to, že posun hranice BMI v nutričním screeningu pro pacienty nad 65 let by značně navýšil záchyt pacientů v riziku malnutrice. Dalším cílem bylo zjistit, zda přítomnost ascitu může malnutrici skrýt, případně které jednoduše dostupné metody mohou skrytou malnutrici odhalit. Toto tvrzení bylo...
|
|
|
Ovlivnění hladiny nejpoužívanějších nádorových markerů a jejich intepretace (ovlivnění systémovými a zánětlivými onemocněními)
Čásová, Miroslava ; Topolčan, Ondřej (vedoucí práce) ; Ludvíková, Marie (oponent) ; Šafarčík, Kristian (oponent)
Úvod: Vyšetření nádorových markerů je bráno mnohdy nejenom laickou veřejností jako základ úspěšné diagnostiky a následného sledování nemocných se zhoubnými nádory. Je jejich význam skutečně tak veliký nebo jen sugestivní název těchto analytů či touha po jednoduché kvantitativně vyjádřené veličině, kdy něco změřím a je-li to vyšší než minule, je vše špatně? Cíl práce: Tato práce se pokusí odpovědět na otázku, jaké faktory mohou ovlivnit sérovou hladinu proteinových a mucinových markerů a tím vést k nesprávné interpretaci výsledků. Metody: Nádorové markery byly stanovovány izotopovými a neizotopovými laboratorními metodami podle standardních operačních protokolů imunoanalytické laboratoře. Všechny metody byly kontrolovány interní kontrolou kvality a čtyřikrát do roka pomocí externího hodnocení kvality. Celkově byly vyšetřeny nádorové markery u 3180 probandů a provedeno 16 236 analýz nádorových markerů v období mezi rokem 2008-2014. Výsledky: U premenopausálních žen, během menstruačního cyklu v období ovulačního peaku, dochází k mírnému vzestupu AFP, CA 125 a HE 4. Ostatní sledované markery se měnily minimálně nebo vůbec. Těhotné ženy v I. a II. trimestru mění hladiny AFP, a také CA 125 a v ojedinělých případech se zvyšovalo HE4. Ostatní nádorové markery se neměnily. U postmenopausálních žen jsme...
|
|
| |
host ::
RSS.